Vlak v 13.36 pro spáče. Bledé, ale teplé předjarní slunce. Impulzivní nákup keňské kávy v kafírně Dogvill — ta vůně se za mnou táhla, jako bych měl v brašně ležení turecké armády. Vynikající haličský pstruh (s dvěma hromadami čerstvého křenu) a dvě překvapivě dobrá piva Pardál v prázdné, ale přinejmenším příjemné židovské restauraci Makkabi. Antikvariát, kde hrálo LPčko Suzi Quatro, které ale z knihkupce nevymámila ani moje společnice — a že to je vynikající obchodnice! (Zato já jsem si odnesl tlustopis Brno - město práce a pokroku, protektorátní cestopisné sešity a konečně Petera Altenberga.) Toulání prázdnými ulicemi. Zašlá sázková kancelář s plakátem Ayrtona Senny ve výloze. Náměstí se spoustou vykecávajících mladých maminek. Vlak do Brna, stmívající se krajina, průvodčí, který všechny znal. Kromě nás.
Po Třebíči další skvělý cíl rychlých výletů, když člověk nemá odpoledne co na práci.
Jo a kafe je silný a výborný.
Pardál neni špatnej :)
ani v Makkabi to vůbec není špatný :) měla bych tam s jarem zas někoho vytáhnout…