Moc jsem toho tedy od února nepřečetl.
Ray Bradbury: Kaleidoskop
Pokud chcete vidět krystalický příklad skvělé prózy, zajděte TEĎ do antikvariátu a tuhle sbírku povídek si kupte. Od sci-fi přes horor po manželské etudy, Bradbury ví, kdy zahrát na jakou klávesu.
Ernest Hemingway: Fiesta
Hemingway svoji generaci dokázal popsat s úžasnou lehkostí a výstižností. Nepříjemné, ale doporučeníhodné čtení.
Mark Haddon: Podivný případ se psem
Úžasně hravá románová hříčka — detektivka psaná autistickým klukem, který toho nakonec zjistí mnohem víc, než jen kdo že to zabil sousedce psa. A překvapivě nedojde k takovým těm kýčovitým závěrům, co se v příbězích o mentoších nabízejí.
Haruki Murakami: Kafka na pobřeží
Ta kniha toho nemá moc: uvěřitelný příběh ani originální postřehy tu nehledejte. Dostala mě ale fantastická atmosféra, která člověka donutí těch 600 nebo kolik stran zhltnout za víkend, a to i když nejste fandové magického realizmu.
Cormac McCarthy: Cesta
Krátká mrazivá postapokalyptická novelka. Nemohl jsem se při čtení zbavit dojmu, že už tu hodně věcí bylo. McCarthy ale zašel ve skicách absolutně rozpadlé společnosti ještě o kousek dál než ostatní.
Josef Škvorecký: Konec nylonového věku
Mělo by mě to chytnout: generační román, komunistický puč, zbohatlická mládež, jazz, mistr Škvorecký… ale nechytlo. Zajímavé je aspoň to, že se už ve 40. letech používaly slova petting a necking. Nepodceňujte prarodiče!
Haruki Murakami: Norské dřevo
Sračka pololetí. Těm klišé (déšť + Kind of Blue…) by se vysmáli v kdejaké okresní literární soutěži. Když vás lákají všechny ty ódy na Murakamiho, doporučuju Na jih od hranic, na západ od slunce.
kafku na pobřeží louskám teď. a doporučuju dílo per pettersona - jít krást koně. ta atmosféra mě doslova “sežrala” (a snad nebudu já sežrána za doporučení :))
jak už jsem psal na twitteru ;) v tom hodnocení Norského dřeva se neshodneme. a poznámka k Fiestě: před pár roky jsem to četl v angličtině a hrozně se mi líbilo, jak je to jiný jazyk. to jejich “what rot!” a další vychytávky… jinak díky za tipy, toho McCarthyho omrknu!
já si spíš myslím, že petting a necking znal jenom anglofil škvorecký a jemu podobní.
Tomu říkáš “Moc jsem toho tedy od února nepřečetl”? Kam se na tebe hrabu? První knížka po třech letech… :-)
Četl jsem Fiestu, Cestu, Konec nylonového věku (ten se mi líbil). Možná něco z toho zbytku využiji po státnicích jako tip.