Už dva a půl měsíce jsem měl jít po jisté cestě a dva a půl měsíce se motám do kolečka. Takže veřejně, abych si to pamatoval…

Několik poznámek k patrně nejtrapnějšímu a nejubožejšímu politicko-mediálnímu cirkusu celých “dějin” České republiky.

Komunitní server Facebook mě začal bavit přesně přesně před rokem. Stále častěji o něm slýchám, že je to hlavně ztráta času - to nepochybně je, zároveň ale Facebook nabízí několik rozměrů/funkcí/interpretací, kvůli kterým stojí aspoň za vyzkoušení.

Nosil jsem několik měsíců v hlavě roztěkané pásmo epizod ze života dvou mladých lidí. Postupně přestalo být roztěkané a dostalo tvar a směr, zároveň jsem z něj musel vyhodit většinu kapitol. Téhle mi ale bylo trochu líto.

Moc jsem toho tedy od února nepřečetl.

Aneb Dobrý den, máte brokovnici? Máte? Nabitou? Tak to já vás jdu vykrást.

Z vašeho oblíbeného bloggera se stal váš oblíbený šéfredaktor.

Pokud jste dostatečně zasloužilý umělec, můžete mít tolik sotva ochmýřených lolitek, kolik zvládnete, a nejít do kriminálu.

Slohovka o výletu. S minimem sloves.

Génius svůj sešit s vzorci pro přesun kontinentů, ba i světů ukrýval na 49°12′44″ severní šířky, 16°34′31″ východní délky.

Objednal jsem si z rakouského obchodu Lomography.com filmový kompakt s desetimilimetrovým (tedy extrémně širokým) objektivem, Lomo Fisheye, vyfotil jeden film a zjistil zas něco o tom, jak naivní chlapec jsem.

Rychlá doporučení: Milenci a vrazi, Vraždy v ulici Morgue, Prima sezóna.