TÉMA MF DNES ke stému výročí narození logika Kurta Gödela.
Michal Kašpárek, Mladá fronta DNES, 28. 4. 2006, 1. strana přílohy Brno
Brno - Fyzici, astronomové, filozofové i počítačoví experti z několika zemí si tento týden přijeli do Brna připomenout 100. výročí narození světoznámého vědce a brněnského rodáka Kurta Gödela.
Přestože v rodném městě se o významném logikovi příliš neví, vědecký svět se mu klaní.
„Americký časopis Time jej vyhlásil jedním ze sta největších myslitelů 20. století,“ poznamenává Matthias Baaz, viceprezident vídeňské Společnosti Kurta Gödela, o jak významnou postavu šlo.
Brněnský rodák svými teoriemi změnil mnoho vědeckých oborů. Mezi jeho nejbližší přátele patřil Albert Einstein. Dětství strávil Gödel na Pekařské a později na Pellicově ulici v Brně. Vysokoškolská studia jej pak přitáhla do Vídně, před druhou světovou válkou utekl do Spojených států, kde již zůstal.
„Změnil základy logiky tak výrazně, že stojí na jedné úrovni s Aristotelem,“ míní Baaz. „Někteří dokonce tvrdili, že toto srovnání ubližuje Gödelovi,“ přihazuje Miloš Dokulil z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, byť hned dodává, že takové poměřování nemá rád.
Dny Kurta Gödela vyvrcholí dnes ve 13 hodin v komplexu VUT na Božetěchově ulici odhalením Gödelovy pamětní desky. Mnozí se pozastavují nad tím, že Brno slavného rodáka ignoruje. Jeho jméno nenese žádná ulice.
Michal Kašpárek, Mladá fronta DNES, 28. 4. 2006, 3. strana přílohy Brno
Brno - Kdo si v Brně jde pro nový občanský průkaz nebo pas, projde kolem nenápadné pamětní desky na domě v Pekařské 5. „V tomto domě se narodil geniální matematik, logik a filozof Kurt Gödel,“ stojí na ní. Na svět zde přišel přesně před sto lety, 28. 4. 1906.
Kdyby měl Gödel firmu, mohl by si dát na vývěsní štít: logika, umělá inteligence, cestování časem.
Studoval gymnázium na Hybešově ulici. Zvídavému chlapci se podle britské encyklopedie MacTutor doma přezdívalo Pan Proč.
Brněnský Němec Gödel po maturitě zamířil do Vídně studovat fyziku. Zaměřil se zde ale na novou disciplínu, matematickou logiku. V pouhých 25 letech šokoval matematickou veřejnost svými dvěma větami o neúplnosti, které publikoval v roce 1931. Znamenaly zásadní zlom v celém dosavadním chápání matematiky.
Miloš Dokulil z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity míní, že Gödelovy teorie, podobně jako ostatní vědecké objevy 20. století, lze jen těžko podat jednoduše. Nakonec se o to ale pokusí. „V rámci nějakého systému k úplným pravdám nedojdeš, kamaráde. Ty se musíš dostat nad ten systém!,“ tlumočí vzrušeně složitá Gödelova tvrzení. „Abychom mohli mluvit o češtině, musíme z té češtiny vyskočit. A jsme v nějakém metajazyku, tedy za ním nebo nad ním. To je nutné, abych mohl říci, že něco je podnět a něco přísudek. Totéž je to i s matematickými objekty,“ uvádí příklady. „Ani školení matematici zprvu nechápali, co tím myslí,“ doplňuje Dokulil. „Ovlivnil prakticky celou vědu, včetně toho, co nás zajímá nyní, jako jsou počítače a automaty,“ nastiňuje dalekosáhlé dopady Gödelových myšlenek.
A co víc, podle Pavla Klepáče z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se Gödel dokonce ve svých pracích věnoval možnosti cestování časem. „Během svého pobytu na univerzitě v Princetonu se Gödel spřátelil s Albertem Einsteinem. V letech 1949 až 1952 Gödel publikoval dvě práce týkající se teorie relativity. Našel řešení Einsteinových rovnic pro případ rotujícího vesmíru, který umožňuje cestování v čase,“ říká co nejjednodušeji.
Gödel i Einstein našli ve Spojených státech úkryt před druhou světovou válkou. „Přátelství bylo veliké a celoživotní,“ vypráví o dvou velikánech. „Morgernstern tvrdil (Oscar Morgenstern, matematik a ekonom -pozn. redakce), že Einstein si váží toho, že smí doprovodit Gödela každý den z práce domů. Jinak řečeno: největší fyzik si váží toho, že smí být kamarádem největšího logika,“ zdůrazňuje Dokulil.
Podle encyklopedie MacTutor trpěl Gödel v pokročilém věku paranoiou. Když jeho žena Adele onemocněla a přestala mu vařit, vyhladověl k smrti, protože věřil, že se jej někdo snaží otrávit. Zemřel ve Státech 14. ledna 1978.
Michal Kašpárek, Mladá fronta DNES, 28. 4. 2006, 3. strana přílohy Brno
Brno - Kurt Gödel by se dal bez dlouhého přemýšlení nazvat puntičkářem. A nebál se kritiky. Po konci druhé světové války se rozhodl zůstat ve Spojených státech. Aby získal občanství, musel projít tradiční zkouškou, kterou absolvují všichni imigranti. Ani při tak důležitém aktu si neodpustil mudrování.
„Takovým kmotrem před zkouškou mu byl Albert Einstein,“ dokresluje Miloš Dokulil z Masarykovy univerzity jejich pevné přátelství. „Když jeli v roce 1947 na zkoušku, auto řídil Oskar Morgenstern, Einstein byl spolujezdec,“ popisuje výpravu trojice vědců. Einstein věděl, že Gödel je zaujatý tím, aby něco nepopletl, aby na všechno odpověděl správně. „Tak se ho snažili rozptýlit vtipy,“ popisuje Dokulil.
Jenže Gödel se nenechal uchlácholit. „Navíc byl rozhodnutý poukázat na to, že v americké ústavě jsou nějaké nesrovnalosti. Samozřejmě, říkat takovou věc před zkušebním komisařem zavánělo vyhozením,“ připomíná Dokulil.
„Nikdo mu v tom ale nedokázal zabránit. V tom puntičkářství byl k neudržení,“ usmívá se. Nakonec se podle něj vše „vyžehlilo“. „Hned na jaře následujícího roku společně s manželkou přísahali,“ uzavírá Dokulil. Gödel pak učil na univerzitě v Princetonu.
Michal Kašpárek, Mladá fronta DNES, 28. 4. 2006, 3. strana přílohy Brno
Brno - Kdo by v Brně hledal Gödelovu ulici, třídu nebo náměstí, nenašel by. Děkan Fakulty informačních technologií brněnské technické univerzity Tomáš Hruška si myslí, že by se to mělo změnit.
„Už před třemi lety jsme po panu rektorovi poslali dopis do komise, která se zabývá pojmenováváním ulic,“ vzpomíná na úsilí své i svých kolegů. Rozhodnutí dosud nepadlo.
Univerzita vzala připomínku významného rodáka do svých rukou. „V novém posluchárenském komplexu Fakulty informačních technologií ponese Gödelovo jméno jedna posluchárna,“ říká.
Vyučovat se v ní bude jedna z věd, kterou Gödel svými teoriemi ovlivnil: informatika.
zpět na portfolio